NIKDY NEZAPOMENU...

Smrt

Od narození umíráš,

smrt je součást života,

tikot hodin nevnímáš,

jen když přijde samota.

Bojíme se nejen smrti,

bojíme se umírání,

strach hrdlo nám škrtí,

kde a kdy - nemáme zdání.

Z bolesti a utrpení

strach největší míváme,

že pak už dál nic není,

že navždycky usínáme.

Že naše těla, ba i duše,

červi v zemi sežerou,

nezbudou než suché růže

na náhrobku se stuhou.

V noci ve tmě, když usínám,

myslím na smrt, na žití,

co ještě stihnu, co vykonám,

než zem mé tělo pohltí.